Na dnesni den jsme si naplanovali prozkoumat okoli tohoto horskeho mestecka.
Posnidali jsme rozpecenou bagetu naplnenou rybim masem a nalozenou zeleninou - skevle dedictvi francouzskych kolonizatoru. Nasedli jsme s nasimi pruvodci na motorky a vyrazili. Nejprve nas zavezli k vodopadu, kde jsme se vystridali se skupinkou mnichu, kteri tam byli na vylete stejne jako my. Pote jsme vyrazili smerem k horske vesnicce, kde ziji puvodni domorodci. Jeste pred 2oti lety zili tradicnim zivotem ve svych chysich, ale ted uz se zaclenili do bezneho zivota a jsou urcite celi nadseni z toho, jak se na ne jezdi koukat turiste.
Odpoledne odjizdime na prskoetech navstivit plantaze. Po boku tu pestuji kavu, ktera je nejvynosnejsi, pepr, durian, avokado, mango a limetky. Prodiranim a zdalo se mi i bloudenim mezi kavovymi stromky jsme na sebe sklepli pekny hejno dost vlkych zravych mravencu. Zacal tanec, ktery prisel nasim pruvodcum, narozdil od nas k popukani vtipny.
Loucime se s plantazemi a vyrazime s vetrem ve vlasech (potoze mi to sfouklo ksiltovku a nekolik marnych pokusu zastavit myho sofera vyvolalo jen mruceni a vesely usmev) dal.
Vystoupame na kopec, odkud se nam otevre pohled na siroke okoli Mondulkiri. Na uplnem vrcholu stoj svatynka, kam nosi lide ryzi a jidlo, zapichuji vonne tycinky a modli se. Pokracujeme dal prez kamenolom azna dalsi opec, odkud se nam naskyta pohled na krajinu az k obzoru porostlou nepropustnou dzungli. A tam za ni na severu je nekde Stung Treng, kam mame namireno zitra.
Žádné komentáře:
Okomentovat